Tradiční stromeček

Takovou tradicí je neodmyslitelně vánoční stromeček, který domácnosti dodává tu správnou atmosféru. Můžeme si ho ozdobit dvěma způsoby. Jeden z nich je skromný a přírodní styl, kdy na stromeček dáváme různé slaměné ozdoby, červená jablíčka a mašličky, sušené ovoce a prostě cokoli, co vás napadne. Fantazii se meze nekladou. Možná častější způsob zdobení je stromek s velkými skleněnými koulemi, stříbrnými a zlatými řetězy a čokoládovými pamlsky. Ať už pojmete zdobení stromku jakkoli, večer se u něho celá rodina sejde a rozbalují se dárečky. Tradiční doplněk Vánoc je také jmelí. To prý nosí štěstí pouze tehdy, pokud jsme jím byli obdarováni. Polibek pod jmelím na Štědrý den však přináší lásku na celý rok.

Zlaté prasátko

Zajímavým zvykem je také držení pustu na Štědrý den. Pokud zvládnete celý den neochutnat jediný perníček a neuždibovat při přípravě štědrovečerní večeře, večer se vám zjeví zlaté prasátko. V předkřesťanských dobách bylo prase symbolem slunce a v době zimního slunovratu (což je doba křesťanských Vánoc) se sluneční kotouč ujímá vlády a noci se pomalu zkracují. Jen je otázkou, jestli večerní hody můžeme zvládnout na lačný žaludek…

Štědrovečerní večeře

K večeři se také váže několik rodinných zvyků. Třeba samotné zahájení večeře bývá omezeno východem první hvězdy. Když se všichni usadí u plných talířů, nikdo by neměl opustit stůl, dokud nedojí poslední. Tradice totiž říká, že kdo tento zvyk poruší, do roka zemře. Ke stolu se také dává jedno prostírání navíc, kdyby náhodou přišel návštěvník z druhé strany. Může to být nějaký příbuzný či přítel. Pod jeden z talířů se ukrývá peníz, který danému nálezci přinese v následujícím roce bohatství. Aby se peníze drželi všech členů rodiny, na stůl se dává pár šupin z kapra, které symbolizují štěstí. Na štědrovečerní tabuli podáváme tradiční rybí polévku. A jako hlavní jídlo kapra s bramborovým salátem. U odpůrců ryb se kapr nahrazuje točenou klobásou, řízky či jiným svátečním jídlem.

Tradice, na které nesmíme zapomenout

Po večeři se dívky postavily k hlavním dveřím zády a házely za hlavu střevíce. Když bota dopadla špičkou ven, dívka se měla do roka vdát. V opačném případě se říkalo, že zůstane ještě rok doma. S vdavkami se spojovalo více tradic. Například, pokud dívka sebere devět patek od vánočky, také nezůstane na ocet. Pokud měly dívky problém s výběrem partnera, zapichovaly do jablka tři sirky. Každá sirka zastupovala jednoho nápadníka. Poté sirky zapálily a ta, která vydržela hořet nejdéle, odhalila mládence, kterého si dívka vezme.

Známý je také zvyk s litím olova. Každý člen z rodiny si nakapal rozžhavené olovo do nádoby s vodou a podle toho, jaký obrazec vznikl, si předpovídali budoucnost. Pokud si chcete vylít obrazec i bez olova, můžete ho nahradit např. voskem.Věštit budoucnost můžeme také při pouštění lodiček. Do půlky skořápky od vlašského ořechu připevníme svíčku. Každý si takto vytvoří svou loďku. Poté všechny dáme do lavoru s vodou. Každý sleduje, kam jeho lodička doplouvá. Pokud pluje ke středu nádoby, znamená to, že její majitel brzy vyrazí do světa. Když se ale loďka pohupuje u kraje, zůstane ještě další rok doma. Také můžeme sledovat, které loďky drží spolu a které naopak od sebe odplouvají. Velmi rozšířený zvyk, je krájení půlení jablka. Pokud se objeví pěti a vícecípá hvězda, všichni se zde zase za rok sejdou ve zdraví. Ale když místo hvězdy jablko odkryje kříž (čtyři cípy), někdo z přítomných vážně onemocní nebo zemře. Zajímavé je, že o Vánocích by neměly být v domě půjčené a cizí věci. To znamená, že i naši předkové věděli, že pořádek dělá přáteleJ.

K Vánocům se váže spousta dalších zvyků a tradic. Některé mají původ ještě z dob pohanských, jiné vznikly v křesťanství. Často se také zvyky přejímají z jiných kultur. V dnešní době zatím můžeme být rádi, že našim dětem nosí stále dárky Ježíšek a že se nás stále drží tradiční české zvyky. I když na některých domech se objevuje malá napodobenina Santa Clause.