ZÁPADNÍ EVROPA A SEVERNÍ AMERIKA

Každý známe Santa Clause. Ve Velké Británii a v Austrálii je též nazýván jako Father Christmas (Otec Vánoc). Je to starší mužská postava, která jezdí v oblacích na saních a ráno 25. prosince rozdává dárky. (V USA dokonce Vánoce slaví pouze tento den.) Santa k nám pronikl především jako konkurent našeho Ježíška. Stalo se tak pod vlivem silné západní tradice, a to tradice především filmové. Kdo by neznal postaršího pána, v červeném kabátku, který se vždy smíchy popadá za své obrovské břicho?

RUSKO

Vánoce se zde začínají slavit až 6.-7. ledna na svátek Zjevení Páně. Čemuž se říká Epifanie. V roce 1918 v Sovětském svazu byly oficiálně Vánoce zakázány. Tím se ztratilo mnoho tradic, které byly v historii pro Vánoce typické. Proto se v současném Rusku převážně slaví na Nový rok. Ústřední nepravoslavnou čili pohádkovou postavou je děda Mráz.

DÁNSKO

V Dánsku pro vánoční výzdobu jsou dominantní postavičky skřítků, kteří se nazývají nisser. Mají červené a bílé oblečky, což jsou dánské národní barvy. Mohou být různě velcí a mají špičaté čepičky. Tito skřítci jsou ti, kteří večer 24. prosince nadělují dárky a drobné sladkosti, jež věší na větve stromečku. Mají zde také „vánočního posla“, jenž dává za dveře vtipné dárečky, které charakterizují obdarovaného a nebo poukazují na nějakou vadu (tlustý člověk může dostat např. špejli od jitrnice). Tato tradice ale není po celém Dánsku, pouze v některých oblastech. Rozšířenější zvyk je navštěvování hřbitovů, kde se zapalují svíčky. Charakteristickým jídlem u štědrovečerní večeře je kachna, husa nebo vepřová pečeně s červeným zelím. To je teprve první chod. Dále na řadu přijde opepřená treska s ředkvičkou, pivní chléb, teplá šunka, horká rýže zalitá studeným mlékem nebo hnědé koláčky. Jako dezert se nakonec podává rýžový nákyp, ve kterém je zapečená mandle. Kdo ji v nákypu nalezne, dostane speciální dárek. Jakmile všichni dojedí, jde celá rodina ke stromečku...kolem něj se tančí a všichni zpívají koledy.

ŠVÉDSKO

Ve Švédsku mezi první významnou slávu patří 13. prosinec - den sv. Lucie. Tento svátek můžeme přirovnat n našemu sv. Mikuláši. Někteří lidí se převléknou za anděly s korunkou na hlavě, na hlavě pak trochu nebezpečné „trůní“ svíčky.  Pak chodí mezi děti a rozdávají jim cukroví. Mají zde dokonce i typickou ozdobu. Je to slaměný kozel, který může být jako maličká ozdoba na stromeček či v nadživotní velikosti. Na Tři krále se pak kozel spálí. K štědrovečerní večeři je sušená treska s bílou omáčkou. Tradiční pokrm je také Vörtbröt, tj. kořeněný chléb s hřebíčky a zázvorem. Dalším pokrmem jsou vařené fazole se slaninou a cibulí nebo Julkorv (malé klobásky). Švédským Ježíškem je Jultomten (Vánoční muž), který za pomocí malých skřítků Julnissarů rozdává dárky. Na těch není jméno, ale pouze charakteristika budoucího majitele dárku, podle které se má daná osoba o svůj dárek přihlásit.

POLSKO

Když se 24. prosince objeví první hvězda, je to symbol pro Poláky, že právě začaly Vánoce. Při prostírání je zvykem ke stolu dávat o jeden talíř s příborem víc. A to pro případného hosta. Tento zvyk pochází od Židů, kteří vyhrazovali místo u pesachového stolu proroku Eliáši. Na sváteční stůl a na podlahu se pokládá trochu slámy, tím dávají lidé najevo, že se Ježíšek narodil ve chlévě. Večeře má dvanáct chodů, což symbolizuje dvanáct měsíců v roce. Hlavním chodem jsou ryby a možná častěji se objevuje krocan. Před tím se podává boršč nebo zelí s houbami. Klasickým polským pokrmem jsou rohlíky máčené ve sladkém mléce a obalované v máku. Této pochoutce se říká makůvky. Dárky večer rozdává sv. Mikuláš, kterého Poláci jinak neslaví. Místo stromečku jsou spíše oblíbené jesličky s pozadím polských památek, místo betlémského kraje. Na Boží hod se peče asi metr dlouhá klobása smotaná do kruhu.

ITÁLIE

V Itálii převažuje zvyk jesliček místo stromečku. Jesličky „nevedou“ pouze v domácnostech, ale i na veřejných prostorech se nimi setkáme častěji než s naším tradičním stromečkem. Rodiny mívají doma celé Betlémy, které se dědí z generace na generaci. Italové si dárky předávají 24. prosince večer a nebo 25. ráno. Po snídani navštěvuje celá rodina kostel. Poté následuje bohatý oběd, který může trvat až několik hodin. Hlavním chodem bývá jehněčí s rozmarýnovými bramborami a artyčoky. Často se také dělá úhoř a kaštanové pyré se šlehačkou. Na stole nesmí chybět tradiční bábovka s hrozinkami a kandovanou citrusovou kůrou. Říká se jí panettone. 6. ledna se zde slaví Epifanie. Komínem do bytu vstoupí čarodějnice Befena, kde zanechá dětem dárky. Její velká loutka se poté na znamení konce Vánoc zapálí.

ŘECKO

Dříve se v Řecku zdobily lodě, převážně v přímořských oblastech. Vánoční stromeček sem proniknul teprve před několika desítkami let. Probíhá zde žehnání domů svěcenou vodou, což má dům ochránit před zlými skřítky. Další tradicí jsou např. dětské průvody. 24. prosince chodí děti koledovat s triangly a bubínky. 25. prosince se koná jedna z nejbohatších hostin v roce. K večeři je krůta s kaštanovou nádivkou, mleté maso a piniové oříšky. Může se také podávat sele, jehně nebo ryby. Dárky se rozdávají až na přelomu roku. Podobně jako v Polsku dárky dává Mikuláš. Říká se, že zachraňoval potápějící se lodě, a proto mu z vousů cáká slaná voda.

Ať už se ve světě liší různé tradice, postavičky, které rozdávají dárky a data, kdy se slaví, mají vždy jedno společné - jsou to časy míru, lásky a pohody, kdy by se měla celá rodina sejít a kdy by nikdo neměl být sám.