Barvy a jejich kouzlo

Barevná magie a klíč k ní...

Kde se vzala v prostředí barva, která nás v životě obklopuje a  ovlivňuje naše nálady a pocity. Jak vzniká a proč ji tolik pocitově vnímáme a vytváříme si k ní určitý vztah. Pokud ji chceme pochopit, musíme si osvěžit školské vědomosti a fyzikální jevy.

CO JE VLASTNĚ BARVA

Síla barev a schopnost ovlivnit naše vědomí je potvrzeným faktem. Z fyzikálního hlediska není barva nic jiného než vjem, který vnímáme okem a vytváří ji světlo o různé vlnové dálce. Toto elektromagnetické vlnění při průchodu přes skleněný hranol vytváří tzv. spektrální barvy (červená, oranžová, žlutá zelená, modrá , fialová). Dopadem světla neprůhledné těleso určité vlnové délky /barvy spektra), odráží nebo z části pohlcuje. Jak se jeví našemu oku výsledná barva závisí na množství pigmentu, který předmět obsahuje . Každá molekula pigmentu má schopnost subtrakce (pohlcování světla určité vlnové délky) Pigmenty pohlcují část barevného spektra (které neuvidíme) – uvidíme jen tu barvu, kterou pigmenty odrazí . Bílá barva odráží téměř všechno světlo a oko nemá tudíž žádný barevný vjem.

NEPESTRÉ A NEUTRÁLNÍ BARVY

Z bilé barvy máme většinou neutrální pocit, je to barva sterilní , která oslňuje I budí pocit čistoty. U těles s hladkým povrchem působí bílá barva svítivě a leskle.

Naopak u černé barvy se světlo pohlcuje téměř celé, těleso pohltí téměř veškerou energii. Proto na nás černá působí chmurně, nenabíjí nás optimismem, ale vzbuzuje v nás spíše smutek. V přítomnosti černé se věci jeví menšími.

BARVY PESTRÉ

U předmětů, které v přírodě vnímáme barevně to funguje na stejném principu. Vždy záleží na množství pigmentu, které molekuly tvořící předmět obsahují. Např. molekuly rostlinného barviva chlorofylu jsou uspořádány tak, že pohlcují většinu fialové a modré části světelného spektra a dlouhé vlny na červeném konci spektra – ostatní nepohlcené barvy spektra se odrážejí (zelená a malá část červené) a oko získává vjem , který v pohledu vnímáme jako zelenou barvu. Nebudeme se ale zabývat složitými fyzikálními zákony. Spokojíme se s poznatkem, že barva je ve své podstatě  elektromagnetické vlnění, zdroj energie , který významně ovlivňuje naše vnímání. Proto mají barvy vliv na naši náladu a myšlení, ovlivňují naše pocity i léčí.

BARVY NA PALETĚ A JAK JE ZÍSKÁME

Barvy pro naše použití se dříve získávaly ze živé přírody. Nyní se vyrábí chemicky. Ze tří primárních (základních) barev (žlutá, azurová, purpurová) namícháme mnoho odstínů. Na malířské paletě by nám tyto barvy stačily. Smícháním purpurové a žluté získáme barvu červenou. Kombinací žluté a azurové vytvoříme barvu zelenou a azurová s purpurovou dá za vznik barvě modré. Možných barev, které bychom různými kombinacemi mohly získat je ale neuvěřitelné množství. Lidské oko je schopno rozeznat až 180 barev a 17 000 jejich odstínů. Nejkvalitnější barvy jsou barvy přímé (originální) neznehodnocované tiskem.

BARVY TEPLÉ A STUDENÉ

Barvy bychom měli v dekoracích posuzovat z hlediska, jak na nás pocitově působí. V základu barvy dělíme na barvy teplé a studené. Barvy teplé s příměsí žluté jsou spojená se žhavými živly (slunce, oheň) a patří do nich žlutá, oranžová, červená.

Barvy studené spojujeme s pocitem chladu a jsou namodralé, zelenomodré. Tohle rozdělení barev by však bylo příliš jednoduché. Obecně platí, že každá z barev má svoji teplou a studenou polohu. Záleží z jakých barev je namíchaná. Barvy s vyšším obsahem pigmentu na nás působí jako syté, barevně hutné. Stejně syté barvy mohou mít odlišnou světlost – nezáleží na pigmentech, ale jak na nás opticky působí. Barvy ztmavíme zvýšením sytosti nebo přidáním černé. Jasné a zářivé barvy neobsahují černou. Tlumené barvy obsahují lomenou černou a pastelové barvy namícháme s lomenou bílou.

BARVY JARNÍ, PODZIMNÍ, LETNÍ A ZIMNÍ

Pro lepší orientaci v barvách lze využít i často používané rozdělení barev do čtyř skupin. Barvy jarní, barvy podzimní, barvy letní a barvy zimní. Barvy jarní a podzimní jsou barvy teplé a barvy letní a zimní jsou odstíny barev ve studených řadách. Jarní teplé barvy jsou svěží, lehké , podzimní teplé barvy jsou syté, těžké, hutné. Letní studené barvy jsou jemné, ne příliš výrazné tlumené až s kouřovým zašedlým nádechem. Naopak zimní studené barvy jsou ostré,výrazné, jasné a živé

BAREVNÉ SCHÉMA A KOMBINACE BAREV

Dekoratéři i lidé, kteří pracují s barvami využívají pro úspěšnou kombinaci barev a práci s nima kruhového barevného spektra, které vytvořil Johann Wolfgang Goethe. Kruh ukazuje přirozené pořadí barev a je neocenitelnou pomůckou při výběru barevného schématu. Pouhým pohledem zjistíme jaké barvy spolu dokáží být v harmonii, které se doplňují a které jsou k sobě vysoce kontrastní. Obecně platí, že zvolit pro kombinaci sousední barvy v kruhu jsou harmonickou volbou. Stejně jako barvy z opačných stran, které se harmonicky doplňují svým kontrastem a zesilují své působení.

Jednoduchou barevnou kombinací v níž se nezmýlíte je i možnost využívat barevnou kombinaci tón v tónu. Prakticky jednou barvou a jejími dalšími odstíny nic nepokazíte, zároveň však nemusíte docílit ani zajímavého a výrazově bohatého efektu. Proto je často využití opačných barev barevného spektra zajímavou kontrastní volbou (červená se zelenou, modrá s oranžovou, žlutá s fialovou – to jsou opravdové kontrasty). Takto zvolené barvy se posilují ve svých vlastnostech, více vynikne jejich sytost, barevnost, zářivost.  Přiměřenost celkového dojmu, které takto zvolené barvy vytvoří můžete ovlivnit i volbou jejich dominatnosti, nemusíte nutně volit kombinaci výraznou a pestrou. Proto se nemusíme bát zvolit sice barvy proti sobě opačné, ale tlumenější i tam kde chceme vyvolat jemnou a neburcující atmosféru. Naopak volit opačnou kombinací opačných a velmi sytých a pestrých barev může vyvolat velmi silný dojem tam kde si to vysloveně přejeme. Docílíme tak pocitu plného energie a nadšení. Při této volbě však dodržujeme pravidlo, že lépe je volit k sobě barvy o stejné sytosti.

Další vhodnou kombinací barev je využití neutrálních barev (bílá, černá, šedá) spolu s barvami pestrými a výraznými.